Křik i obviňování, ale také potlesk a snaha o vysvětlení. Atmosféra při první besedě o chystaném armádním logistickém centru u mošnovského letiště byla tento týden značně vzrušená.

Zájem o dvouhodinovou diskusi s krajským náměstkem Jaroslavem Kaniou i zástupci Armády ČR byl obrovský, kapacita Obecního domu v Petřvaldíku, místní části Petřvaldu na Novojičínsku, zdaleka nestačila. Když se zaplnila zasedací místnost, tak mnoho lidí zůstalo na chodbě a další se snažili naslouchat venku přes otevřená okna.

Řada lidí proto poukazovala na to, že by přitom snad všechny zájemce pojala velká sokolovna přímo v Petřvaldu. „Tady je mnohem kulturnější prostředí,“ vysvětloval starosta Petřvaldu Václav Kološ. Připustil pak, že zároveň nečekal tak obrovský zájem.

Informace o akci nebyla totiž jen na obecním webu, ale také kolovala v takzvaných řetězových e–mailech, kde byl plán prezentován jako předstupeň k vytvoření vojenské základny USA. Proto dorazila řada lidí z Ostravy a i ještě vzdálenějších míst.

Zástupci armády uvedli, že nabídku dostali od vedení kraje v roce 2021 a oblast jim vyhovuje pro logistické centrum, podobné mají ve středočeském Rakovníku. Jako ideální se jim jeví napojení na dálniční síť, železnici i letiště.

Na zhruba čtyřiceti až padesáti hektarech za asi tři miliardy korun vzniknou armádní sklady. Pokud by vše pokračovalo ideálně, tak po přípravě území zahrnující například stavbu železniční vlečky nebo kruhového objezdu se vojenské centrum začne stavět v roce 2028 a se zahájením provozu se počítá o tři roky později.

„V centru budou působit tři stovky vojáků s logistickým zaměřením a uskladněné by byly například pohonné hmoty, dále kuchyňské vybavení, potraviny, náhradní díly, materiály na ubytování a další. V žádném případě tady nebudou bojové jednotky a zbraně,“ řekl Miroslav Heger, zástupce ředitele sekce logistiky ministerstva obrany.

Marně se Ivo Zelinka, vedoucí oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu Armády ČR, snažil vysvětlit, že takovou změnu by musela schválit vláda a Poslanecká sněmovna, což je dáno ústavou. „Cizí vojska na našem území smějí být jen 48 hodin, navíc nikdy nemohl být muniční sklad na okraji průmyslové zóny,“ upozornil. Reakce však byla podobně nesouhlasná.

Krajský náměstek Kania upozornil na web , který byl speciálně vytvořen k tomuto projektu. Zmínil i předpokládané přínosy centra. „Vzniknou nová pracovní místa a přítomnost armády zvýší prestiž i bezpečnost našeho regionu,“ nastínil Kania. Centrum podle něj také pomůže i v případě mimořádných událostí, například povodní.

Místní měli při kladení otázek přednost. Zajímali se zejména o možnost zamítnutí změny územního plánu obce, když velká část centra stojí na zemědělské půdě, a proč se radši nevyužije bývalý muniční sklad v nedalekých Sedlnicích, nyní v soukromých rukou. Obávají se také přílišného hluku.

Hodně kritiky od místních směřovalo k místostarostce Petřvaldu Šárce Fabiánové, která má na starosti územní plánování. „Řekni, jestli základnu podporuješ a i změnu,“ vybízeli místostarostku. Ta nakonec prohlásila, že na rozdíl od některých se rozhodně nedomnívá, že by centrum mělo později být muniční základnou, natož s jadernými zbraněmi. „Nevidím to tak,“ konstatovala.

Ohledně nutné změny obecního územního plánu ze zemědělských ploch na pozemky pro sklady a lehkou výrobu se místní také zajímali, co se stane, když obec změnu neschválí. Na to krajský náměstek Kania odvětil, že platí nadřazený plán, tedy krajský, který s tímto počítá. Současně nevyloučil referendum a připomněl, že kraj obci může v mnohém pomoci, stačí najít vhodný dotační program.

Pokud se tázali lidé, kteří přijeli z větších vzdáleností, tak se věnovali hlavně údajné hrozbě, že z centra vznikne vojenská základna. „Proč nechráníte naše nebe? Proč tady přelétávají cizí letadla a sypou na nás bordel,“ ptal se jeden muž a přidal se další: „Podle nových smluv se znásilňování našich žen americkými vojáky a krádeže budou řešit podle amerických zákonů.“ V obci také vznikla petice proti centru, zatím ji podpořily čtyři stovky lidí. „Máme obavy, že jsme informováni pozdě a neúplně. Že je rozhodnuto o nás bez nás,“ povzdychla si iniciátorka petice Pavla Veřmiřovská, která zmínila také současné vykupování pozemků krajským úřadem. „Lidé se obávají, že jim budou pozemky vyvlastněny a nedostanou nic, proto také prodávají. Přitom to není pravda,“ upozornila s tím, že bojovat určitě nepřestane.